Elektřinu dnes považujeme skoro za samozřejmost. Podzimní energetická krize nejen v České republice, spojená s explozí cen elektřiny a plynu a umocněná pro nemalou část českých podniků a domácností bankrotem Bohemia Energy a dalších tzv. alternativních dodavatelů, k překvapení mnohých ukázala, že dostupnost a cenová výhodnost elektřiny najednou samozřejmostí není. To vyžaduje malý historický exkurz.
Elektrická energie je z definice schopnost elektromagnetického pole konat elektrickou Čím větší energii má elektromagnetické pole, tím více elektrické práce může vykonat. Elektrická energie je zároveň jedním z druhů energie a je možné ji v nejznámější transformaci nejznámější měnit na světelnou, mechanickou a tepelnou energii.
Když Thomas Alva Edison v roce 1879 představil první žárovku, začal rozvoj elektroenergetiky, který se dosud nezastavil. Přispěl k němu i čeští vynálezci a podnikatelé, jako byli mj. Emil Kolben a František Křižík, který také sestrojil elektromobil a měl zásadní podíl na vzniku první elektrárny na českém území, jíž byla instalace dynama v Žižkovské plynárně v Praze v roce 1889. Nový impuls přineslo do výroby elektřiny nasazení parní turbíny jako zdroje točivého pohybu pro elektrické generátory. Opravdový rozmach výroby elektřiny v parních elektrárnách nastal na přelomu 19. a 20. století. Například v letech 1899–1902 realizovala firma Kolben Pražskou obecní elektrickou ústřednu v Holešovicích s výkonem 735 kW. Nové významné energetické zdroje vznikaly především v místech, kde byl nedaleko vhodný zdroj paliva (černé nebo hnědé uhlí a lignit). V blízkosti elektráren byly často významné průmyslové podniky, doly a hutě. Velký význam mělo v rozvoji elektrárenství i sjednocení výroby třífázového proudu s frekvencí 50 Hz, které se udrželo až do dnešní doby.
Na začátku samostatné Československé republiky v roce 1918 zahrnující vedle českých zemí také Slovensko a Zakarpatskou Ukrajinu, bylo v provozu 193 různých výrobců elektřiny (vesměs v parních a vodních elektrárnách). Celkový instalovaný výkon byl 135 MW, na 1 obyvatele asi 13,5 kW ročně. O 102 let později byl v roce 2020 instalovaný výkon výroby elektrické energie jen v samostatné České republice dle zprávy Energetického regulačního úřadu (ERÚ) 21.350,3 MW, to je 158krát více nebo také 2 MW v přepočtu na jednoho obyvatele ročně.
Jestliže si uvědomíme, že v roce 1918, v době vzniku Československa na území dnešních Čech, Moravy a Slezska žilo dle statistik ČSÚ 10 004 335 lidí a v roce 2020 s 10 700 155 obyvateli jen o sedm procent více, pak je zřejmé, že rozvoj ekonomiky, prosperity a životní úrovně obyvatel České republiky je zcela zásadně spojena rozvojem a dostupností výroby elektřiny jako klíčového faktoru růstu HDP. Celková výroba elektřiny v roce 2020 s celkem 81,4 TWh brutto představuje meziroční pokles o 5,5 TWh (-6,4 %) proti roku 2019 a nejnižší výrobu elektřiny brutto za posledních 18 let. Současně také poklesl HDP v roce 2020 o 5,6 %, takže je patrná korelace hospodářského růstu, respektive poklesu s výrobou a spotřebou elektřiny.
Z 13% podílu výroby z OZE připadá 3 % na vodní energii, 3 % na FVE, 3 % na bioplyn, 3 % na biomasu, 1 % na VTE a 0,1 % na biologicky rozložitelnou část komunálního odpadu
Jak je z grafu jasně patrno, na emisní zdroje (uhlí hnědé a černé, a plyny zemní o ostatní) připadá v České republice 46 % výroby elektřiny, na druhém místě je bezemisní jaderná energetika a na samotné obnovitelné zdroje energie (OZE) 13 % výroby elektřiny. K nim bychom mohli do budoucna započítat 2 % výroby z přečerpávacích elektráren, pokud by fungovaly na budoucí přebytky elektřiny z OZE.
Díky zásadním investicím do energetiky v minulosti má Česká republika dnes velmi robustní instalovaný výkon, který v souhrnu představuje přes 21 GW jen pro výrobu elektřiny. Pro stabilní a bezchybnou funkčnost se ale energetická soustava ČR spravovaná špičkovými experty ze společnosti ČESP, a.s. může spolehnout jen na ty zdroje, jejichž produkci lze operativně řídit, popřípadě naplánovat. Ty pak po celé zemi rozvádějí v sítích velmi vysokého a vysokého napětí o délce bezmála 6000 km elektřinu tak, aby v každém okamžiku existovala rovnováha mezi spotřebou a výrobou. To lze například dokumentovat rozpětím mezi nejvyšší a nejnižší spotřebou. Ve středu 22. ledna 2020 v 10:00 hodin bylo pro pokrytí potřeb českých podniků a domácností zásobovat síť souhrnnými zdroji s kapacitou 11.649 MW, nejnižší spotřeba pak ze statistiky ČEPS nastala o státním svátku 5. července 2020 v 06:00 hodin, kdy pro spotřebu sítě stačila bezmála jen třetina špičkového výkonu soustavy, a to 4 654 MW.
