Proč se svět bojí blackoutu?

Několikrát již ve světě na různých místech k blackoutům došlo. Doposud největší blackout zažila Indie v roce 2012 – dva dny bylo bez proudu více než 600 milionů obyvatel. K rozsáhlým blackoutům došlo v minulosti také například v Indonésii, Pákistánu, Bangladéši, Turecku či Brazílii, ve všech případech případech byly postiženy desítky milionů lidí. Nelze však opomenout třeba blackout v severovýchodní části USA v roce 2003, kdy se ocitlo bez elektřiny 55 milionů lidí na 60 hodin. Kromě nevyčíslitelných finančních ztrát dochází během blackoutu ke zvýšené kriminální činnosti a rabování.

Jestliže bylo doposud riziko blackoutu výrazně vyšší zejména v rozvojovém světě, odborníci varují, že kvůli zvyšující se poptávce po energii a současně probíhající transformaci energetiky kvůli snižování emisí prudce roste riziko blackoutu i v Evropě.

Nedávno se již dokonce Evropa ocitla doslova na okraji propasti. Zřejmě nejvážnější byla situace 8. ledna 2021, kdy střední a západní Evropa nedisponovala dostatečným množstvím elektrické energie a záchrana měl přijít z Balkánu. Jenže dodávky z Balkánu selhaly kvůli neočekávaným poruchám, mimo jiné kvůli kolizi elektrárny v Rumunsku. Sdružení evropských provozovatelů přenosových soustav vydalo třetí ze čtyř stupňů varování. Naštěstí se riziko povedlo díky spolupráci provozovatelů přenosových soustav a rychlému zapojení zdrojů na různých místech Evropy zažehnat.

Vyhráno ale zdaleka není zejména kvůli plánovanému odstavování jaderných a uhelných zdrojů v Německu. Dnes uhlí společně s jadernou energií tvoří v Německu stále přibližně polovinu výroby elektřiny, zejména v zimě jejich podíl ještě roste. Obavy panují již z letošní zimy, ale zejména ze zimy na přelomu let 2022 a 2023. Na možné problémy s nedostatkem rezervního výkonu v soustavě pro zimu 2022/2023 upozorňuje ve své zprávě i německý síťový regulátor Bundesnetzagentur.