Přechod z uhlí na plyn nedává smysl
Zemní plyn je v ČR využívaný pro výrobu elektřiny nebo pro dálkové i individuální vytápění. Přímé užití zemního plynu pro vytápění využívá cca 27 % domácností. Většina soustav zásobování teplem založených na zemním plynu je závislá na dodávkách zemního plynu bez možnosti přechodu na alternativní zdroj. Tato část zásobuje teplem cca 10 % obyvatelstva. Současný podíl plynu na výrobě elektřiny je přibližně 2,5 %. Podle plánů by však měl podíl zemního plynu významně růst. Plyn je označovaný jako tzv. přechodné palivo, které by mělo nahradit uhlí na cestě k bezemisní energetice.
Podle závěrů Uhelné komise by v případě útlumu uhlí v roce 2038 dle koncepčního scénáře muselo dojít ke zvýšení instalovaného výkonu v plynových zdrojích o 900 MW (v roce 2033), o 2 400 MW (v roce 2038) s o 3 300 MW (v roce 2043). V případě odchodu od uhlí v roce 2033 dle progresivního scénáře by byla v roce 2033 potřeba dodatečného instalovaného výkonu v plynových zdrojích na úrovni 3 300 MW, v roce 2038 postačuje pouze dodatečný výkon na úrovni 2 400 MW.
V současnosti probíhají v rámci EU dohady, zda má být zemní plyn zařazen do tzv. taxonomie. Zastáncem zemního plynu je především Německo, které spolu s Ruskem stojí za vybudováním plynovodu Nord Stream 2.
Klimatická kontroverze
Významnější využívání zemního plynu pro výrobu elektřiny má ale řadu negativ. Obecným negativem je, že z klimatického hlediska nedojde při náhradě uhlí zemním plynem k žádnému zlepšení. Dokonce možná ke zhoršení.
Studie vydaná ve vědeckém časopise AGU Advances s recenzním řízením totiž představila meta-analýzu emisí skleníkových plynů, které vznikají při těžbě zemního plynu. Mimo emisí, které běžně vznikají při těžbě jakékoliv suroviny, totiž při těžbě zemního plynu často dochází k malým, ale nezanedbatelným únikům v řádu jednotek procent vytěženého plynu. Hlavní složkou zemního plynu je ale metan, což je plyn s mnohokrát silnějším skleníkovým efektem než CO2. I malé úniky nespáleného zemního plynu do atmosféry tak mohou zcela vymazat veškeré úspory získané nahrazením uhlí zemním plynem. Úniky zemního plynu při těžbě závisí na konkrétním místě, kde k těžbě dochází a na tom, jak velká snaha je vyvinuta těmto únikům předcházet. Podle studie stačí, aby do atmosféry unikly 3 % vytěženého zemního plynu, aby byly zcela vymazány úspory vypuštěných skleníkových plynů oproti spalování uhlí.
Toto tvrzení podporují i další studie. Podle studie Roberta W. Howartha z Cornell University uniká 3,6 – 7,9 % metanu do ovzduší a tak s dalšími efekty (aerosoly) je metan získaný pomocí HF klimaticky o 20 % škodlivější ve srovnání s energeticky ekvivalentním spalováním uhlí.
Energetická závislost
Dalším problémem je, že pokud se jedná o oblast dodávek plynu, je tuzemská spotřeba prakticky stoprocentně závislá na dovozu této energetické komodity. Dominantním dodavatelem zůstává Ruská federace, doplněná Norskem a v posledním období se zvyšuje i objem plynu získaný obchodováním na spotových trzích v rámci EU. Podle analýzy státního operátora trhu s elektřinou a plynem OTE se ale ruská dominance nezmění přinejmenším do roku 2035, do kdy trvá dlouhodobý kontrakt mezi společností RWE Supply & Trading a Gazprom Export.
Společnost Gazprom je přitom pod kontrolou Kremlu a ten už opakovaně ukázal, že dodávky plynu hodlá využívat pro dosažení svých zahraničně politických cílů.
Vysoké ceny plynu a náklady
Cena plynu na světových trzích v posledních měsících dramaticky vyrostla, což přispělo rovněž k výraznému zdražení elektřiny. Například cena na konci léta 2021 byla oproti předchozímu roku dokonce dvojnásobná. Cena roste nahoru mj. i kvůli tomu, že Rusko omezilo dodávky plynu do Evropy. Podle odborníků proto, aby zvýšilo tlak na otevření plynovodu Nord Stream 2.
V případě zvýšení závislosti na zemním plynu coby zdroji pro výrobu elektřiny tak budeme současně závislí na volatilitě jeho ceny, což může způsobit významné ekonomické i sociální problémy.
V případě přechodu z uhlí na plyn je také třeba počítat s velmi vysokými náklady na výstavbu nových zdrojů a související infrastruktury. Odborníci i energetici přitom upozorňují a varují, že bez dotací se nikomu budování plynových zdrojů nevyplatí.
Už na začátku prosince roku 2020 se přitom zástupci evropských institucí shodli, že fosilní paliva nebude možné dotovat z Fondu spravedlivé transformace (JTF), jehož cílem je dekarbonizace uhelných regionů. Pro Česko je v něm vyhrazeno v letech 2021 až 2027 přes 40 miliard korun.
Bude plynu dostatek?
Odborníci z think-tanku Realistická energetika (REE) a ekologie vydali varování, že jak ukázala krize z října 2021, plynu není a nebude dostatek na všechny evropské plány s dominancí Německa. Po dobudování plynovodu před Pákistán do Indie v roce 2026 bude Rusko spolu se svým plynovodem Síla Sibiře do Čína schopno prodat veškerou svou produkci plynu do Asie a ještě za vyšší ceny. Americké dodávky LNG také směřují na cenově atraktivnější trhy Středního východu a Asie. Plány na masivní využití zemního plynu jsou pro ČR slepou cestou vývoje.