Česká energetika i teplárenství je na uhlí stále závislá

Podle platné Státní energetické koncepce je Česká republika v současné době stále plně soběstačná ve výrobě elektřiny a tepla. Struktura zdrojů elektřiny je zatím stále stabilní. Nejvýznamnější změnou v posledním desetiletí byla výstavba jaderné elektrárny Temelín. V důsledku podpory obnovitelných zdrojů energie v uplynulých letech se zvýšil podíl jiných obnovitelných zdrojů než vodních elektráren, ale zatím i při vysokých dotacích nedokázal nahradit významnější část fosilních zdrojů. Podíl výroby tepla z domácích paliv dosahuje okolo 60 % a v soustavách zásobování teplem více než 80 %.

Velmi rozvinutá rozvodná síť zajišťuje bezpečné dodávky elektřiny s vysokou spolehlivostí zásobování. Hlavní podíl na celkových primárních zdrojích tvoří aktuálně stále tuzemské zdroje energie, a to díky vysokému využití domácího hnědého a černého uhlí při výrobě elektřiny. České energetice dominují uhelné zdroje, které dodávají, jako zdroje základního zatížení, stále téměř 50 % elektrické energie a velkou část tepla prostřednictvím dálkového vytápění. Uhlí je v ČR využíváno též pro individuální vytápění. Rozhodující část výrobních zdrojů v oblasti tepla a elektřiny z uhlí se blíží hranici ekonomické a fyzické životnosti. I přes některé ekologické aspekty využití uhlí není tato domácí surovina v horizontu SEK v plné míře nahraditelná, a to z bezpečnostního i ekonomického hlediska. Zejména proto musí být dalším cílem energetické politiky zajištění moderní vysoce účinné technologie jejího využívání. Spotřeba hnědého a černého uhlí bude v horizontu SEK se snižující se disponibilitou postupně klesat. Snižování podílu uhlí na výrobě elektřiny a tepla v ČR by v dlouhodobém horizontu mělo být plynulé a mělo by být provedeno takovým způsobem, aby se zbývající uhelné zásoby využívaly co nejefektivnějším a nejekologičtějším způsobem. Prioritně ve zdrojích s co nejvyšší účinností, a to jak v kogenerační, tak i kondenzační výrobě.

 

S ohledem na závazky v oblasti snižování emisí se počítá s postupným odchodem od uhlí. Na základě vládního usnesení č. 565 z 30. července 2019 vznikla jako poradní orgán vlády tzv. Uhelná komise. Komise měla za hlavní cíl poskytnout vládě objektivní a maximálně konsensuální výstupy v kontextu s využíváním hnědého uhlí v ČR a vším, co s tím souvisí.

Uhelná komise dosud vypracovala 42 variant s 5 různými scénáři, které vyhodnocovala s ohledem na energetickou soběstačnost a spolehlivost, úsporu oxidu uhličitého i výši investic. Do nových zdrojů se bude do roku 2050 investovat 355 miliard korun. Naposledy Uhelná komise pracovala se třemi scénáři útlumu uhlí, a to s rokem 2033, 2038 a 2043.

Uhelná komise doporučila konec hnědého uhlí v České republice v roce 2038, který označila ho jako realistický v případě, že se splní řada předpokladů, které je nutné v kontextu s dekarbonizací ČR udělat, jako je výstavba nových zdrojů, periodické vyhodnocování a socioekonomické dopady. Vláda Andreje Babiše to vzala na vědomí. Zároveň doporučila, aby komise na dekarbonizaci České republiky pracovala dále. Má podrobněji rozpracovat a vyhodnotit podmínky, nástroje a dopady dřívějšího útlumu uhlí v tuzemské energetice.

Následně měla Uhelná komise zpracovat podrobný harmonogram útlumu pro jednotlivé typy zdrojů, navrhnout potřebné regulatorně legislativní nástroje pro prosazování cílů vlády v této oblasti a detailně zhodnotit ekonomické a sociální dopady v útlumem postižených regionech. Pravidelně jednou za 3 až 5 let má docházet k přezkumu klíčových parametrů, mimo jiné cen emisních povolenek či cen klíčových energetických paliv a nosičů. Roli bude samozřejmě hrát také průběžně aktualizovaná dostupnost a spolehlivost nových technologií.

V současné době komise teoreticky stále funguje, ale dle dostupných informací reálně nepracuje. Nová vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení uvedla, že bude vytvářet podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby byl možný odklon od uhlí do roku 2033.

Zároveň se však vláda zavázala, že uhelné elektrárny budou odstavovány pod podmínkou zajištění dostatečných záložních kapacit a vláda nepřipustí rozpad centrálního zásobování teplem.

Odborníci upozorňují, že do roku 2033 nemá Česká republika šanci uhlí v produkci elektřiny a tepla efektivně nahradit skutečně stabilními a spolehlivými zdroji zejména v nejnáročnějších zimních měsících. Jestliže se do roku 2040 postaví dva nové bloky v Dukovanech, bude to jen náhrada za současné bloky, které budou končit. Teprve až se postaví dva nové bloky v Temelíně, vznikne zcela nová kapacita, která může nahradit 2400 MW stabilního výkonu v uhlí. A teprve zprovoznění dalších dvou jaderných elektráren se čtyřmi reaktory vytvoří možnost současnou kapacitu výroby elektřiny z uhlí plně nahradit. Pro náhradu velkých uhelných tepláren je nezbytné postavit na dvě desítky nových paroplynových elektráren a tepláren, jako je špičková paroplynová elektrárna ČEZ v Počeradech s instalovaným výkonem 880 megawatt. Projektování a povolení takového zdroje trvá až tři roky a až pět let stavba, zároveň půjde o investice v řádu stovek miliard korun.

Share This