Svým návrhem zachránit české domácnosti před drahou energií zdaněním zisků uhlobaronů ze Piráti střelili do vlastní zelené nohy.
Politická strana Pirátů v minulých týdnech hodně zneklidněla, když se uvnitř i vně strany začalo diskutovat, že jako člen vládní pětikoalice je v podstatě neviditelná. Připomeňme si, že Piráti se na zádech Starostů a s odřenýma ušima loni ve volbách dostali loni do Poslanecké sněmovny, aby jen se čtyřmi poslanci získali dva ministerské posty včetně funkce vicepremiéra.
S ohledem na podzimní komunální a senátní volby se aktivizoval jako první pražský pirátský primátor Zdeněk Hřib, když se tvrdě vymezil proti pražské ODS (bez ohledu na fakt, že je to na úrovni vlády ČR vedoucí koaliční partner). ODS má ambici obsadit místo primátora. Nyní se probudil také šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Přišel dle zprávy na portále idnes.cz s návrhem, kde by měl český stát najít peníze na pomoc rodinám, které ohrožuje dramatický nárůst cen plynu a elektřiny. „Jedna skupina na válce vydělává, a to jsou uhlobaroni“, prohlásil Michálek a dal návrh, aby tyto zisky byly mimořádně tvrdě zdaněny.
Je nepochybně na premiéru Petru Fialovi (ODS), aby si ve vládě udělal pořádek, když se jedna a navíc (možná právě proto) koaliční ministrana populisticky profiluje a snaží se získávat politické body v rozporu s vládní koncepcí. Ovšem arogance, polopravdy a lži, jaké nyní Piráti vystřelili do veřejného prostoru, si zaslouží extra zhodnocení.
Je přece dobře známo, že čeští Piráti plní na národní i unijní úrovni roli politické strany zelených, která se v ČR s tímto názvem potácí na hraně existence. Jsou tedy soudruhy dalších zelených stran v EU vedených německými Zelenými. Právě jejichž politika boje s klimatickou změnou a dekarbonizace spolu s desetiletím protestů proti výrobě elektřiny z jádra zavedla většinu zemí EU do pasti závislosti na ruském zemním plynu, který měl a nadále má spalováním v paroplynových elektrárnách kompenzovat přerušovanou a nespolehlivou produkci elektřiny z tzv. obnovitelných zdrojů (OZE), tedy převážně ze solárních a větrných zdrojů.
Právě v Německu, jehož burza v Lipsku stanoví ceny elektřiny pro celý středoevropský trh, tak byla pod tvrdým unijním nátlakem ideologie Green Deal vybudována nesmírně drahá paralelní energetická soustava, kdy vedle sebe působí dotované OZE a „záložní“ uhelné a plynové elektrárny, které kvůli násilně omezované výrobě ve prospěch OZE dostávají finanční kompenzace. To, že Němci pod 22 letech zelené tranzice, která už přišla na dva biliony eur a devastuje vysokými cenami dokonce i bohaté Německo, přitom cíle snižování emisí CO₂ neplní a plnit nebudou, ideologům nevadí. S dotacemi z kapes daňových poplatníků na „zelené“ zdroje vzniká nová zelená oligarchie. Na úkor stovek milionů zchudlých obyvatel EU.
Pirát Michálek nemůže nevědět, že cena energie vystřelila půl roku před zahájením ruské války na Ukrajině. Na ni se Vladimír Putin a jeho předchůdci v Kremlu desetiletí připravovali mj. „sponzorskou“ podporou nevládních a zelených organizací a politických stran na Západě. Moskva umně podporovala odpor proti stabilním zdrojům energie včetně jádra a budováním stále větší závislosti na ruské ropě a zejména zemním plynu, jehož cenu klíčově ovlivnil fakt, že se musí v podstatné míře pálit pro výrobu elektřiny. Rusko pak svou politikou loni chytře vyvolalo nedostatek plynu, což v kombinaci se zátěží uhelných zdrojů spekulativními emisními povolenkami vystřelilo ceny elektřiny a plynu do výše ještě před odpálením ruských raket proti Ukrajině.
Ruská válka není příčinou vysokých cen energie (i když je pod dojmem válečných emocí na trzích akcentovala), ale je naopak důsledkem zelené politiky, která chce zničit stabilní energetiku vyvoláváním mezinárodní klimatické hysterie a strachu z údajného zániku planety. Přitom koncepce postavené na OZE neřeší rabování cenných surovin zdrojů Země, vytváření milionů tun nerecyklovatelného odpadu a zvyšování závislosti na Číně. Právě Peking svou asertivní politikou, která kontroluje kolem 85 % světových zdrojů a technologií OZE, tak stejně jako desítky let před tím Moskva buduje závislost vyspělých zemí Západu na této diktátorské komunistické mocnosti.
Jakub Michálek z Pirátů ve své ideologické zaslepenosti zelenými světlými zítřky, s jejich snovou aplikací v podobě německé Energiewende, nemůže samozřejmě přiznat, že právě likvidace stabilních zdrojů energie v čele s nenáviděným uhlím náhradou za drahé a nedokonalé technologie OZE jsou základním viníkem exploze cen. Na unijní či národní úrovni nebyla v tomto kontextu předem vypracována jediná studie proveditelnosti a celkových nákladů a dopadů. Ty bohužel domácnosti a podniky vidí až nyní ve zničujících cenách energie.
Dominantní energetická firma ČEZ, kde český stát vlastní cca 70 % akcií a která nese odpovědnost za 80 % české energetiky, se deklaruje za ryze obchodní firmu, která prostřednictvím dlouhodobých smluv maximalizuje svůj hospodářský výsledek pro majoritního státního i 130 tisíc menších akcionářů. Je pravdou, že elektřina se vyrábí relativně levně z 80 % z českých uhelných a jaderných zdrojů a v rámci středoevropského společného trhu pak vlastně odráží i pro české domácnosti a firmy německé náklady a ceny za jejich zelenou politiku. Česká vláda nyní jednak uvažuje o vytvoření státního obchodníka s energií a případně také o rozdělení firmy ČEZ, aby pro Česko mohla nasmlouvat české ceny vyráběné elektřiny a na trhu v Lipsku prodávat jen případné přebytky. Popud k tomu dal svou nabídkou prodeje asi 3 TWh elektřiny vyráběné v jeho elektrárnách (5 % z čisté roční spotřeby ČR) za předkrizové ceny podnikatel Pavel Tykač.
Žádné byť sebetvrdší zdaňování výrobců a pozdní rozdělování nějakých zelených žebračenek podle kontroverzních kritérií problémy nepřijatelných cen energie pro české domácnosti a podniky vyřešit nedokážou. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek se svým požadavkem na zdanění výroby energie z uhlí střelil do své zelené nohy. Čeští Piráti by měli provést tvrdou sebekritiku své pseudozelené politiky a podpory Green Deal s tím, že by měli všestranně podpořit výstavbu flotily nových jaderných bloků v ČR. Než budou do poloviny století nové reaktory postaveny a spuštěny, jsou za obrovské miliardy ekologizované uhelné elektrárny pro českou ekonomiku i společnost nenahraditelné. Všechny ostatní cesty rostoucí závislosti právě na OZE vedou do pekla ještě více zničujících cen energie a rozpadu funkční společnosti.
