Vyplývá to z každoroční analýzy, kterou dnes vydala ČEPS, a.s. pod názvem MAF CZ 2022 a která hodnotí možné scénáře vývoje elektroenergetického sektoru v ČR do roku 2040. Analýza potvrzuje obavy energetických expertů, že v důsledků politických rozhodnutí EU i vlády ČR v závislosti na zelené ideologii Green Deal se už za dva roku stane naše republika silně závislá i na dovozu elektřiny, tedy kromě nedostatkového plynu a ropy. Přitom ještě loni se z Česka vyvezlo 13,5 TWh při celkové domácí čisté spotřebě 60,4 TWh. Podle ČEPS zůstává problémem, zda bude elektřina z plánovitě přebytkových zemí Německa a Francie skutečně exportována nebo bude v případě přebytku využita v tamních zemích na výrobu vodíku.
Analýza ČEPS pracuje se čtyřmi scénáři, Respondentním, Konzervativním, Progresivním a nově také s Dekarbonizačním, protože Česko se připojilo k unijnímu závazku uhlíkové neutrality v roce 2050.. Zjednodušeně řečeno, nejlépe na tom bude česká elektroenergetika ve všech směrech, a to dokonce i emisně, když si ponechá v Respondentní variantě co nejdelší energetické využití uhlí. ČEPS upozorňuje, že důsledkem dekarbonizace takový nedostatek elektřiny, že ho nebude mít země čím pokrýt, a to zřejmě ani z dovozu. V roce 2030 podle při nejtvrdším scénáři odchodu od uhlí a přechodu na přerušované solární či větrné zdroje hrozí, že po 105 hodin nebude mít republika elektřinu vůbec k dispozici a v roce 2040 už zřejmě nebude odkud vzít elektřinu 1085 hodin v roce, tedy 12,4 % z celého času roku. Nejnákladnější složku po pokrytí spotřeby elektřiny ČR budou tedy představovat import elektřiny, který v roce 2035 v Dekarbonizačním scénáři má dosáhnout 23 % spotřeby ČR s cenou 11,5 Kč za kWh. Přitom platná aktualizovaná Státní energetická koncepce považuje za maximální rizikovou hranici dovozu elektřiny 10% podíl.
Zatímco Respondentní scénář rozvoje elektroenergetiky s využitím uhlí i po roce 2040 a s výstavbou dalšího jaderného bloku v Dukovanech s uvedením do provozu v roce 2036 dle ČEPS přijde české daňové poplatníky na 2,35 bilionů korun, nejzelenější Dekarbonizační scénář s masivní instalací nových solárních a větrných zdrojů bude stát 4,9 bilionu korun, což v cenách elektřiny samozřejmě zaplatí spotřebitelé, tedy domácnosti a firmy. A to v ČR, která nyní není schopna najít 20 miliard korun na dorovnání obří inflace v penzích důchodců a která se rychle blíží zákonné stopce pro podíl deficitu státních financí ve výši 55 % HDP.
Analýza ČEPS ukazuje, že pro udržení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny se Česká republika v dlouhodobém horizontu neobejde bez výstavby dalších nových jaderných zdrojů, přičemž jeden nový blok v Dukovanech zdaleka nestačí. Nejméně 4 velké reaktory ovšem všechny nebudou v optimálním případě do provozu uvedeny dříve než v polovině století. ČEPS také upozornil, že vláda ČR musí zajistit, aby měla republika zavedené tzv. kapacitní mechanismy, kdy si ČEPS tak mimo trh musí objednat flexibilní zdroje, kdy jejich majitelé a provozovatelé dostávají peníze za to, že jsou v pohotovosti a dodávají v požadované době špičkové poptávky chybějící výkon. V analýze ČEPS se přitom počítá s tím, že klíčovým kapacitním zdrojem bude zdvojnásobení současného výkonu elektráren na zemní plyn bezmála na 4000 MW. Je nutno poznamenat, že tento plyn bude zřejmě k dispozici jen v podobě zámořských dodávek daleko dražšího LNG, pokud na Česko po obří poptávce sousedního Německa vůbec zbyde.
Stále větší zapojováním přerušovaných zdrojů energie si vyžádá obrovský růst nákladů v podstatě na zdvojení současné elektroenergetické sítě v zemi. To si dle analýzy ČEPS vyžádá v letech 2022 až 2030 u všech distributorů celkovou investici 319,3 miliard Kč. Tyto náklady se logicky promítnou do významného růstu složky ceny elektřiny při řízení a správě stability sítě, stejně jako lze očekávat růst ceny za položky podpory obnovitelných zdrojů (POZE) a nově poplatky za kapacitní záložní zdroje. Očividně tak budoucí cena elektřiny dále významně poroste, bez ohledu na deklarace ideologických stoupenců tzv. obnovitelných zdrojů.
Současně ani tato opatření na straně výroby a dovozu elektřiny podle ČEPS nebudou stačit. Bude muset nastoupit systém „dobrovolné“ regulace, kdy spotřebitelé ve špičkách omezí svou spotřebu elektřiny a dostanou za to zaplaceno. Připomeňme, že například v Německu se nyní vede kontroverzní debata, zda a jak bude mít v době energetické krize v síti její správce právo omezit či dokonce zcela zastavit provoz tepelných čerpadel a nabíjení elektromobilů. Zde je třeba dodat, že i oficiální dokumenty Evropské komise počítají s tím, že baterie soukromých elektrických aut mají tzv. zpětným nabíjením řešit až 20 % očekávaného deficitu elektřiny v síti.
Připomeňme si, že Petr Hladík, který bude prezidentem republiky zřejmě jmenován novým ministrem životního prostředí 10. března, v nedávném kritizovaném interview jasně deklaroval, že Česko skoncuje s energetickým využívání uhlí do roku 2033. Totéž si klade za cíl i vládní prohlášení. To vše je pro Česko jako dosavadní zemi s nejvyšším podílem průmyslu na tvorbě HDP velmi špatná zpráva. Deficit státního rozpočtu má v letošním roce dosáhnout 295 miliard korun. Nikoli náhodou je to dle ekonomických analytiků zřejmě totožná částka, kterou letos vláda ČR zadotuje ceny elektřiny, aby úplně nezničily ekonomiku domácností a zejména českých firem. V této částka jsou také obsaženy dosud nevyčíslené náklady na kompenzace ztrát obchodníků s elektřinou nad stanovené stropy.
Tyhle prostředky by se ale daly bezesporu ušetřit, kdyby vláda ČR dokázala řešit příčiny, a ne pouze následky energetické krize. Ta spočívá v tupé a dokonce stále urychlované celoevropské aplikaci zelené ideologie a s ní i neúnosných cen energie v důsledku vypínání uhelných zdrojů. Místo aby vláda vsadila na národní levný energetický mix bezpečné, stabilní a cenově dostupné elektřiny z uhlí a jádra. Pak bychom nemuseli být svědky nedůstojného politického hašteření v parlamentu kolem inflačního dorovnání výše důchodů. Protože podvázání cen energie, která se tvrdě propisuje do cen všech výrobků a služeb, by rychle zkrotilo také inflaci.
Varovná analýza ČEPS přichází za pět minut 12. Pokud ji politická garnitura nevyslyší, tak nám rostoucí ceny energie v důsledku zelené ideologie ekonomicky a sociálně zlomí vaz. A také násilně prosazovanou elektromobilitou omezí osobní svobodu v důsledku nemožnosti si koupit moderní a dostupný automobil. Bude to již patrné v roce 2025, kdy se mají v řádném termínu konat volby do Poslanecké sněmovny. Voliči budou mít tedy možnost svým hlasováním vystavit známku politikům a jejich stranám, zda skutečně obhajují legitimní národní zájmy, nebo se jen trpně podvolují zaslepené a hloupé zelené ideologii. Ještě předtím by měli voliči takovou politiku oznámkovat ve volbách do Europarlamentu v roce 2024, jehož politika jde na ruku zeleným lobbistům a masivním přerozdělováním dotací obohacuje zelené oligarchy na úkor stále větší chudiny v zemích EU, zejména ze střední a východní Evropy. A to dokonce v rozporu se skutečnou ochranou životního prostředí.
Graf dle ČEPS ukazuje živelný státem dotovaný růst dominantně solárních zdrojů s problematickým připojením do sítě, jejíž posílení si do roku 2030 dle ČEPS vyžádá 319 miliard korun.
