V souvislosti s rizikem překotného uzavírání uhelných zdrojů hrozí České republice významná energetická krize, protože rychlá stabilní náhrada není reálná. Spolku Realistická energetika a ekologie se jeví nepřijatelné, abychom při bezmála 100% závislosti na dovozu ropy a zemního plynu byli v nejbližších letech také podstatně závislí i na dovozu elektřiny, která bude v energeticky nejnáročnějším zimním období všude kolem nás deficitní, tedy také drahá. S tímto upozorněním se na premiéra a celou vládu ČR spolek obrátil  s tím, že vládě v tomto kontextu položil 10 klíčových otázek, jejich věcné a faktické zodpovězení vyžaduje průmysl, domácnosti a i celá česká společnost.

Vážený pane premiére,
vážení členové vlády České republiky!

V souvislosti s rizikem překotného uzavírání uhelných zdrojů hrozí České republice významná energetická krize, protože rychlá stabilní náhrada není reálná. Nejen nám se jeví nepřijatelné, abychom při bezmála 100% závislosti na dovozu ropy a zemního plynu byli v nejbližších letech také podstatně závislí i na dovozu elektřiny, která bude v energeticky nejnáročnějším zimním období všude kolem nás deficitní, tedy také drahá. V otevřeném dopise Vám, pane premiére, a všem členům vlády ČR jsme sestavili věcné otázky. Jejich otevřené, na faktech a číslech zargumentované věcné zodpovězení spolu s jasným harmonogramem předpokládaného odchodu od uhlí náhradou za jiné STABILNÍ zdroje energie podle našeho názoru dluží vláda podnikatelům i domácnostem, všem občanům republiky. Prosperita naší země je přímo podmíněna stabilní, cenově dostupnou a udržitelnou energetikou.

  1. V realizovaném dekarbonizačním scénáři (analýza ČEPS MAF CZ 2022 z března 2023) znamená odstavení uhelné energetiky problém s nedostupností elektrické energie v roce 2040 v objemu 1085 hodin v roce. Nyní stanoviska ministerstva průmyslu a obchodu ČR a ČEPS popírají ve svých scénářích, že by takový problém nastal. A to dokonce v tzv. superkritickém scénáři s výrazným urychlením odstavení uhelné energetiky do roku 2030. Co se v energetice ČR zásadně zlepšilo, aby toto varování neplatilo?
  2. Analýzy MPO se velmi často odvolávají na modely, zejména model SEEPIA. Proč nebyl tento model vědců z UK Praha, který je předlohou pro Národní klimaticko-energetický plán (NKEP) i aktualizace Státní energetické koncepce (ASEK) a zřejmě i pro novou analýzu zdrojové přiměřenosti ČEPS nezávisle oponován odbornou komunitou? Přitom jí ani nebyly postoupeny detaily výpočtů, a hlavně časové řezy výroby a spotřeby elektrické energie. Vše se opírá o roční statistiky výroby, která zdánlivě matematicky vychází, ale nebere ohled na potřeby energetiky v nejnáročnějším zimním období. Jak je propočítán celkový deficit v zimních měsících a jaký je plán zajištění elektřiny v konkrétních dnech v zimním období, kdy je zatížení soustavy nejvyšší? Jak jsou vyřešeny letní přebytky plynoucí zejména z masových instalací FVE?
  3. Německo je v současné době v elektřině deficitní a předem avizuje, že v roce 2024 bude rozdíl mezi vývozem a dovozem ve prospěch čistého importu činit 38 TWh. Německá politika deklaruje, že nebude ochotná v zimě exportovat své CO₂ emise v podobě vývozu elektřiny vyráběné nutně stále ještě z emisního uhlí a plynu, když jejich OZE nedostatečně fungují. Také Rakousko jako v současnosti největší dovozce elektřiny z Česka pro svůj systém přečerpávacích elektráren logicky v zimě nebude mít žádnou kapacitu pro export elektřiny do ČR. Odkud tedy ČR doma deficitní výrobu elektřiny dovozem nahradí? Z jakých konkrétních zemí a v jakém objemu s tím, že pro dovozy koncentrované zejména na zimní měsíce musí existovat dostatečná kapacitní přeshraniční síť?
  4. Je zpracován nějaký konkrétní, a hlavně řízený plán odchodu od hnědého uhlí a konkrétně kdy a jakým zdrojem budou tyto zdroje nahrazeny?
  5. Proč neexistuje žádný, natož veřejný odhad státních nákladů pro zachování uhelných zdrojů v pohotovosti? Jaký je plán udržet hnědouhelné elektrárny v záloze a jak je to předjednáno s Evropskou komisí? Jaká je dohoda s provozovateli, že nerozpustí personál, že budou technologii udržovat provozuschopnou a nezruší všechny potřebné dodavatelské řetězce, když budou elektrárny placeny jen v případě potřeby?
  6. Proč ČEPS ve spolupráci s MPO navrhuje zajištění zdrojové přiměřenosti tzv. starty ze studena, když je takové najetí uhelných zdrojů v čase čtyř hodin technicky naprosto nemožné a provozovatelé na to veřejně upozorňují?
  7. Jak se náklady zálohování OZE tepelnými elektrárnami promítnou do cen energie pro spotřebitele? Ponesou část těchto nákladů provozovatelé nestabilních OZE?
  8. Je závazně spočítáno, jaké by mělo odstavení kondenzační výroby elektřiny napříč celým trhem dopady na ekonomiku těžby jednotlivých hnědouhelných lomů? Je si vláda vědoma skutečnosti, že kromě elektroenergetiky uhlí slouží stále jako zdroj pro centrální vytápění 1,6 milionu domácností a že náhrada uhlí hlavně plynem v konfrontaci s termíny překotného ukončení uhelných zdrojů není reálná?
  9. Proč MPO neseznámí odbornou i širokou veřejnost s výpočty a plány, na kterých je stanovisko vlády deklarované na tiskové konferenci 12. června založeno? Kdo jmenovitě je na MPO za tyto plány a výpočty odpovědný?
  10. Proč klíčové dokumenty ASEK a NKEP nebyly dosud publikovány, ačkoli to mělo být pod sankcí Evropské komise do 30. června? Proč stále není zveřejněna analýza zdrojové přiměřenosti ČEPS MAF CZ 2023, přestože jeho každoroční vydání bývá na přelomu února a března?

Adresát:

Premiér České republiky
Vláda České republiky

Na vědomí:
členové Parlamentu České republiky

Sdělovací prostředky

Share This