Poté, co členské země Evropské unie v roce 2022 hlasovaly pro zákaz výroby a prodeje aut se spalovacími motory, nyní se pod dojmem těžké krize automobilového průmyslu některé snaží odvrátit to, co zavinily: brzký kolaps klíčového sektoru ekonomiky.
V roce 2022 byl totiž Evropskou komisí (EK) a Evropským parlamentem (EP) po souhlasu členských zemí EU schválen zákaz výroby a prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Stalo se tak za českého půlročního předsednictví v Radě Evropy, kdy i tehdejší guru zelené ideologie a místopředseda Evropské komise Frans Timmermans nevěřil vlastním očím a uším, že v elektromobilitě nejskeptičtější zem EU Česká republika tehdy vše hladce odsouhlasila. Stačilo v Praze rozvinout červené koberce a udělat z pytláka hajného (viz odkaz na autorův blog na idnes.cz ve zdrojích).
Nyní se řada evropských zemí závislých na prosperitě automobilového průmyslu snaží slepit střepy ze zrcadla, který před necelými třemi lety za jásotného halekání někdy i titíž politici rozbili. O co jde? Pořád se mluví jen o 2035 jako o cílovém roku zákazu spalovacích aut. Ale jde o celý proces a jeho kroky v předchozích letech. Podle schválené legislativy se od 1. ledna 2025 každé automobilce při prodejích nových aut v Evropě počítají a sčítají emise CO2, která mají jejich auta povinně deklarována ve svém technickém průkazů na základě prověřených testů. Cílem je, aby automobilky podle ideologie „čisté mobility“ prodávaly co nejvíce elektrických aut. Takže limit pro prodanou flotilu činí nyní 93,6 gramu CO2 na km jízdy a auto. Zjednodušeně řečeno, v průměru musí automobilka prodat jedno plně elektrické auto, aby mohla bez pokut zákazníkům dodat tři žádaná auta se spalovacími motory. Ovšem zatím podíl elektroaut na prodejích evropských automobilek činí sotva 10 %. To podle výpočtů šéfů automobilek EU by mohlo znamenat, že na konci letošního roku zaplatí evropští automobiloví výrobci do pokladny EK pokutu až 16 miliard korun.
Na počátku nového roku 2025 se probudili někteří politici zemí EU, protože mj. v tomto roce se budou konat v jejich zemích parlamentní volby. A to zbystří i miliony jinak dost apatických voličů. Protože politice, fotbalu a autům rozumí přece každý, pozornost politických špiček Německa, Itálie i Česka se soustředila na automobilový průmysl. V Německu po masivních varovných stávkách ještě zdaleka neskončila krize automobilové značky Volkswagen, která je synonymem dosavadního ale končícího poválečného hospodářského zázraku této země.
Vedení značky VW, dosud s polovičním podílem na bezmála 10 milionů aut produkovaných ročně stejnojmenným koncernem VW (jehož součástím je i česká Škoda Auto), které vyhlašovalo nutnost zavřít až tři německé závody a propustit desítky tisíc ze svých 130 tisíc zaměstnanců, pod tlakem odborů odsouhlasilo kompromisní úsporný plán. Počet zaměstnanců se „sociálně únosně“ má snížit o 35 tisíc, ale až do roku 2030, výrobní plán a kapacity se poníží o zhruba tři čtvrtě milionu aut ročně a všichni si včetně managementu sníží platy o 10 %. Mluví se také o tom, že pro zachování pracovních míst se jeden ze závodů VW v Dolním Sasku má změnit na zbrojovku. Celkové náklady mají podle zprávy německé verze Epoch Times klesnout ročně o 4 miliardu eur, z toho 1,5 miliardy se má ušetřit na personálu.
To všem jsou ve skutečnosti jen kosmetická opatření ve srovnání s fakty o mizerné produktivitě a samozřejmě také ziskovosti: VW má jen o něco více než poloviční vytížení svých závodů v Německu a na obdobně velkou produkci aut ročně potřebuje skoro dvakrát více a daleko dražších zaměstnanců než japonská Toyota. Takže vánoční dohoda s odbory zdaleka není konec zápasu o osud automobilky VW.
Německo, největší automobilový trh Evropy, loni v souladu s celkovým poklesem ekonomiky země meziročně zaznamenalo propad prodeje nových vozů zhruba o jedno procento na 2,8 milionu aut. Z toho se prodej elektromobilů propadl o 27,4 procenta na 380 tisíc, což je asi 13,5 % podílu na trhu. Ovšem na německém trhu také prodává Tesla, čínské a další asijské automobilky, takže podíl e-aut evropských aut na jejich celkových prodejích se pohybuje pod hranicí 10 procent. Příkladně luxusní značka Porsche, člen skupiny VW, si ve výsledcích zatím jen za devět měsíců 2024 prodeje také líže rány. Porsche má 42 000 zaměstnanců a o práci by v důsledku nízkých prodejů zejména elektromobilů mohlo dle týdeníku Automobilwoche přijít až pětina zaměstnanců, hlavně v Německu. Automobilka Porsche si slibovala více zejména od obchodu v Číně, jejím druhém nejdůležitějším trhu po USA. Ovšem od ledna do září tam prodala pouze 43 280 vozů. To je téměř o 30 procent méně než v předchozím roce. Podíl všech prodaných plně elektrických aut Porsche se také v prvních třech čtvrtletích oproti předchozímu roku snížil z 11,6 procenta na 7,3 procenta. V březnu 2022 firmou oznámený plán, že do roku 2030 zvýší podíl všech svých prodaných vozů, které jsou čistě elektrické, na více než 80 procent, se ukázal jako čirá fantasmagorie.
Německý kancléř v prvních lednových dnech (obdobně jako český premiér před Vánocemi osobně v Bruselu) napsal dopis své stranické kolegyni z CDU a šéfce EK Ursule von der Leyenové. Čekají ho 23. února předčasné volby, v nichž kancléřovi socialisté SPD zřejmě prohrají s konzervativním blokem CDU/CSU, ale mají šanci s ním zformovat opět velkou koalici proti antisystémové Alternativě pro Německo (AfD). Podle Scholze jsou dodatečné pobídky k nákupu elektromobilů nezbytné. Nepochybně si uvědomuje politicko-ekonomický význam ohrožení 800 tisíc pracovních míst v německém automotive a ještě dvakrát tolik zaměstnaných lidí ve spřízněných oborech. Na národní úrovni by kancléř proto chtěl „nebyrokratickou daňovou srážkou“ podpořit prodej elektromobilů vyrobených v Německu. Evropská komise by podle něj v tomto směru měla v krátké době přijmout „odpovídající iniciativu“. Současně jsou Němci v kleštích: potřebují nadále dobře prodávat německá auta a další produkty německého průmyslu v Číně, ale nemohou si chtít nahněvat čínské partnery zavedením cel, které proto odmítají. Loni v říjnu EU zavedla dodatečná cla (dosud 10 %) až 35,3 % na dovoz e-aut z Číny. Současně se Scholz vyslovil pro to, aby EK umožnila členským státům EU dotovat energeticky náročné podniky kvůli vysokým cenám energií a v přechodu na zelené technologie.
Co tedy chce kancléř Scholz a jeho socialisté? Aby si podniky daňovými odpisy vlastně pořizovaly elektrická auta nakonec zadarmo a on tak pomohl zachovat při životě spolu s jejími 130 000 zaměstnanci ikonickou automobilku a značku VW, která je prostě ekonomicky a politicky příliš významná na to, aby mohla zbankrotovat. Ovšem takové dárky pro prodej výhradně německých elektromobilů (což Scholzovi z hlediska ochrany hospodářské soutěže nemůže u Komise projít), jejichž všeobecná osm let trvající dotační podpora skončila v prosinci 2023 pro vyprázdněnost státní kasy, musí zaplatit němečtí daňoví poplatníci, stejně jako další stamiliardovou podporu ekonomicky i politicky zničující německé zelené tranzice Energiewende. Hrozí tedy riziko, že vláda, která vzejde z předčasných parlamentních voleb 23. února, bude v pokušení zrušit ústavní německou dluhovou brzdu. A to by byla rána nejen pro dosud dluhově velmi zdrženlivé Německo, ale celou EU.
