Vzpomínáte na nechvalně známé aféry s absolventy plzeňských práv či jiných soukromých institucí, nazývaných posměšně Vysoká škola pro modelky? Nebo na více vzdálená 50. léta, kde se z dělnických kádrů v rychlostudiu na středních i vysokých školách stávali politicky kovaní vedoucí pracovníci, takzvané rychlokvašky? Je to takové tristní déjà vu: i dnes můžete mít vystudovanou za rok vysokou školu s titulem magistra. V reakci na poptávku po expertech na zelené normy ESG (environmentálního, sociálního a správního řízení) tento obor studia zavádí až dosud renomovaná Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE).
Jak nedávno napsaly Hospodářské noviny, pouhý rok výuky, pak několikaměsíční praxe a diplomová práce bude nově stačit k získání magisterského titulu. A to na Fakultě podnikohospodářské VŠE. Novinka startující od nového akademického roku se týká oboru Master in Sustainability Management. Škola tím reaguje na vysokou poptávku po absolventech takzvaných ESG oborů, která bude kvůli novým povinnostem firem v udržitelném podnikání ještě stoupat. Tento tematický komplex se skládá ze zásad ochrany životního prostředí, firemní kultury a vedení společnosti. Vše má jediného společného jmenovatele v principu dominantně enviromentální udržitelnosti, zjednodušeně zkoncentrováno na ochranu klimatu a boji proti oxidu uhličitému. Ne tedy úspěch na trhu a hospodářský růst firmy, to je prostě při současném pokusu o masivní opravu svobodné tržní ekonomiky z levicových principů málo, ale tvrdě prosazovaná zelená agenda dovnitř i navenek společnosti.
Pojem ESG vznikl v roce 2006 na půdě OSN. Environmentální indikátory hodnotí vliv společnosti na životní prostředí (lidské zdraví, ovzduší, půdu a vodu). Klíčovými kritérii jsou energetická efektivita, uhlíková stopa nebo schopnost zpracovávat odpad. Když se s tím daná firma dobře popasuje, nebude mít další náklady spojené s tvrdými regulacemi, se soudy a celkově se svou reputací. Sociální indikátory hodnotí vliv společnosti na širší veřejnost (také na vlastní zaměstnance, dodavatele, zákazníky). Hlavními kritérii mají být spokojenost zákazníků, angažovanost zaměstnanců nebo charita. Governance indikátory hodnotí standardy při vedení společnosti. Klíčovými kritérii mohou být odměňování vrcholového managementu, peníze použité na lobby, míra korupce nebo transparentnost vůči akcionářům. Firmy s lepším hodnocením mají údajně získat lepší kreditní hodnocení u bank a pojišťoven, které samozřejmě také musí ESG aplikovat.
Bruselská byrokracie Evropské unie vydala v roce 2022 Směrnici o reportování korporátní udržitelnosti (Corporate Sustainability Reporting Directive, CSRD), která stanoví, jak mají podniky reportovat ESG. V první fázi od roku 2025 budou muset reportovat podniky, na které dopadala již předchozí směrnice NFDR o podávání nefinančních informací. Jsou to podniky veřejného zájmu (banky a finanční instituce) a kótované společnosti s více než 500 zaměstnanci. Povinnost reportovat posléze dopadne na všechny velké, střední a malé podniky obchodované na burze a na všechny společnosti splňující alespoň dvě ze tří kritérií: čistý obrat minimálně 1 miliarda korun, více než 250 zaměstnanců, aktiva v rozvaze vyšší než 500 milionů korun. Tímto reportováním pak prý mají regulátoři, investoři, obchodní partneři, dodavatelé, zaměstnanci a veřejnost získat co nejlepší informace o dané společnosti, aby s ní mohli odpovědně spolupracovat, investovat do ní a kupovat si její výrobky.
Podle odhadu různých poradenských a právních firem, jež už si tvoří týmy pro budoucí lukrativní zakázky a na svých webech se předhánějí v marketingových nabídkách, se v ČR bude nová povinnost podávat hlášení od roku 2025 týkat až 1000 firem, ve všech zemích Evropské unie ale přes 50 tisíc. Ovšem směrnice se zaměří v dalších letech i na střední a malé firmy včetně dodavatelských řetězů až po jednotlivé OSVČ. Můžeme se třeba těšit, jak malíř pokojů bude moci zákazníkům za vymalování bytu předložit fakturu až po dodání ESG zprávy, jak třeba správně míchal barvu, zásadně jen vodou ředitelnou, a přijel k zákazníkovi elektrickým autem.
Ovšem tvrzení o tom, že firmám normy ESG zlepší ziskovost a perspektivu, se začínají tvrdě míjet s praxí. Mezinárodní investoři Evropské unii, zatížené zelenou ideologií včetně norem ESG a tvrdou regulací, věří stále méně. Jak nedávno napsal respektovaný deník The Wall Street Journal, firemní ESG investice se nikdy nemohou vrátit. Po tříletém šílenství po investičních produktech zaměřených na ekologické, sociální a podnikové záležitosti klesl podle analýzy čtvrtletních údajů společnosti Morningstar Direct podíl nově vytvořených fondů v USA a Evropě s ESG v názvu z vrcholných 8,3 % na pouhých 3,3 %, napsal WSJ.
Zatímco Amerika investuje a Čína inovuje, EU reguluje. Evropská unie si sama nasadila smyčku regulací, dominantně zelených, které ostatní části světa zcela přehlížejí (Asie v čele s Čínou), nebo se k nim jen verbálně hlásí, ale v praxi se řídí zájmy byznysu. Jim samozřejmě vévodí bankovní sektor. Regulacemi a reportingem ESG Evropská unie mj. zakazuje místním bankám financovat investice do fosilní energetiky (mj. také by neměly financovat emisně špinavý zbrojní průmysl, což je absurdní právě na pozadí eskalující ruské války na Ukrajině), za což rády zaskakují banky z USA. Pozice např. vyklízejí známé bankovní domy, francouzská BNP Paribas či největší nizozemský finanční ústav ING Groep. To však aktivistům je málo a neziskovky ženou obě banky před soudy s obviněním, že nečiní dost pro ochranu klimatu. A kdo evropské banky ve financování prospekce, těžby a zpracování ropy, zemního plynu a uhlí na evropské půdě nahrazuje? Bankovní špičky z Wall Street, tedy JP Morgan Chase, Bank of America nebo Well Fargo. A ještě mají dost prostoru přizvat do hry další středně velké americké banky.
Je vždy ostatně dobré se podívat na to, co se obecně děje v Mekce kapitalismu, v USA, když zejména v Česku bohužel vidíme obrovský fázový či časový posun ve vnímání a akceptace světových trendů. Tvrdě přehodnocovaný přístup největšího amerického kapitálu k normám ESG by měl být včasným varování pro unijní i české jurodivé zelené stoupence těchto norem, které očividně přinášejí hlavně zbytečně náklady, a nikoli slibované výnosy, pokud přímo zákazníky a partnery stále více neodrazují.
Společnosti JP Morgan Asset Management a State Street opustily podle zprávy agentury Reuters v polovině února koalici investorů v hodnotě 68 bilionů dolarů, která se zaměřuje na dekarbonizační úsilí v podobě norem ESG. Současně jiná mocná investiční skupina BlackRock (mj. kvalifikovaný minoritní akcionář skupiny ČEZ) informovala, že převedla své členství do své mezinárodní složky, čímž omezila své zapojení. Tato rozhodnutí znamenají, že bude staženo dohromady téměř 14 bilionů dolarů z celkových aktiv koalice známé jako Climate Action 100+. Ta vznikla v roce 2017 ve snaze investorů z Wall Street připojit se k boji proti změně klimatu a vytvořit „nové hodnoty pro své akcionáře“. Divize Asset Management banky J. P. Morgan, která je největší americkou bankou vůbec, spravuje aktiva v hodnotě 3,1 bilionu dolarů. Investiční skupina State Street zhodnocuje aktiva ve výši 4,1 bilionu dolarů. Odchodem společnosti BlackRock mizí z Climate Action 100+ dvě třetiny jeho tamních aktiv, tedy 6,6 bilionu dolarů. ESG aktiva ovšem brutálně ztrácejí výnosnost.
Akcionáři společnosti Berkshire Hathaway založené jedním z nejbohatších lidí světa Warrenem Buffettem se vzbouřili proti nucené zelené a sociální politice. Nechtějí ještě větší tlak na ESG reportování o tom, jak moc se starají o klima a jak moc podporují rozmanitost a inkluzi na pracovišti, informovala agentura Reuters. Akcionáři v sobotu 4. května na výroční schůzi Berkshire drtivou většinou odmítli šestici návrhů, které se týkají enviromentální a sociální politiky v konglomerátu miliardáře Warrena Buffetta. Odmítli dva návrhy, podle kterých by měla společnost u všech svých finančních operací zveřejňovat ještě více informací o tom, jaké úsilí vynakládá při řešení klimatické změny a emisí skleníkových plynů. Stejně tak byli proti návrhu zveřejňovat více o tom, jak se snaží podporovat „rozmanitost, rovnost a inkluzi na pracovišti“.
Ostatně, Donald Trump z Republikánské strany, usilující vyhrát listopadové volby prezidenta USA, jasně prohlašuje, že zvrátí všechny kroky současného prezidenta Joe Bidena, týkající se klimatické politiky a omezující mj. podnikání v ropě a zemním plynu. S odporem proti ESG mezi republikány vyčnívá zejména floridský guvernér a bývalý uchazeč o Bílý dům Ron DeSantis. Guvernér loni v prosinci nařídil státu Florida, aby se zbavil aktiv ve výši 2 miliard dolarů spravovaných fondem BlackRock, a to právě kvůli jeho zásadám ESG. DeSantis dokonce loni v březnu vytvořil koalici 19 států spravovaných republikány s cílem omezit využívání ESG při investování na státní úrovni. Floridský státní zákonodárný sbor následoval guvernérova příkladu a přijal návrh zákona, který státním nebo místním samosprávám zakazuje využívat zohlednění ESG při vydávání dluhopisů; zakazuje jakékoli upřednostňování z důvodu faktorů nebo hodnocení ESG při zadávání veřejných zakázek a zakazuje zohledňování sociálního kreditního hodnocení bankami. Při oznámení podpisu zákona DeSantis prohlásil, že Florida bude i nadále zaujímat vedoucí postavení na národní úrovni v boji proti bankám a investorům, „…kteří se spolčili, aby vnesli na globální trh ideologii woke“.
V diskusi na sociální síti na téma magisterského rychlovzdělání na VŠE Praha pro zelené normy ESG jeden z českých diskutujících napsal: „Doufám, že tak nedopadne i medicína a nebudou nás léčit absolventi distančního víkendové kursu…“
Socialismus i s nejkovanějšími rychlovzdělanými soudruhy nad svobodnou tržní ekonomikou nikdy nemohl vyhrát. Ovšem problém, o který tu běží, je, zda evropský kapitalismus zelenou ideologií nemůže porazit sám sebe. Zvenku – a pro některé už i zevnitř – to zatím bohužel opravdu tak vypadá.
