Co je blackout?

Blackout neboli výpadek dodávky elektřiny je přerušení dodávky elektrické energie, ať už z důvodu poruchy elektrárny, nebo kvůli selhání přenosové soustavy.

Rozsáhlé výpadky elektřiny se označují také anglickým slovem blackout a pro moderní společnost, jejíž hladký chod do značné míry na dodávkách elektrické energie závisí, představují velký problém. Vznikají zejména v důsledku mimořádné události v přenosové soustavě a mohou postihnout i území několika států.

Na rozdíl od jiných komodit musí být u dodávek elektřiny v každém okamžiku vzájemně vyrovnána bilance výroby a spotřeby elektrické energie. Vznik nerovnovážného stavu např. v důsledku poruchy části přenosové soustavy může vyvolat dominový efekt, kdy na jedné straně je automaticky omezována spotřeba elektřiny z důvodu přetížení soustavy a na druhé straně v důsledku jejího odlehčení jsou odpojovány od sítě nezatížené odlehčené výrobní zdroje.

Blackoutu často předchází rozpad elektrizační soustavy a vznik ostrovních provozů. U dostatečně velkých ostrovních provozů s dostatečným regulačním výkonem a vyrovnanou bilancí výroby a spotřeby lze ostrovní provoz udržet až do doby opětovného připojení k elektrizační soustavě.

Je nutné si uvědomit, že dopady potenciálního blackoutu na fungování společnosti by byly při současné totální závislosti na dodávkách elektrické energie fatální.

V první fázi výpadku zcela jistě zaznamenáte, že nefungují:

• všechny přístroje, které ke svému provozu potřebují připojení do el. sítě,
• běžné osvětlení (v domácnostech, veřejných budovách, pouliční lampy),
• zabezpečovací zařízení budov (včetně elektrického otevírání dveří, garážových vrat a bran),
• dopravní signalizační zařízení (dopravní semafory, signalizace železničních přejezdů, apod.),
• bankomaty a současně nebude možné uskutečnit nákupy v obchodech s elektronickou evidencí prodeje (snímání čárkových kódů, platba kartou apod.),
• většina čerpacích stanic pohonných hmot,
• hromadná doprava, která je přímo závislá na dodávkách elektrického proudu (vlaky, tramvaje, trolejbusy).

V druhé fázi výpadku (v řádu hodin) zaznamenáte, že dochází k problémům v oblastech:

• dodávek pitné vody
• dodávek plynu a tepla,
• výpadkům signálů mobilních operátorů,
• nefunkčnosti datových sítí (internetu), apod.,
• svoz odpadu.

Máme se bát blackoutu v České republice?

V České republice zabezpečuje předcházení rozsáhlým výpadkům proudu státní společnost ČEPS, která pečuje o stabilitu elektrické sítě a spolupracuje na cvičeních, jež blackouty simulují a během nichž se nacvičuje spolupráce záchranných složek a odstraňování následků rozsáhlých výpadků. V ČR dosud k žádnému rozsáhlému výpadku elektřiny nedošlo.

Podle expertů se však riziko zvyšuje i u nás. Jako největší riziko zmiňují přetížení české energetické soustavy způsobené nadměrnými toky elektřiny přes naše území. To vzniká především kvůli množství elektřiny vyrobené větrnými elektrárnami na severu Německa. Tam se tvoří velké nadbytky, které proudí do jiných částí Evropy – ze severu na jih v rámci Německa, do Rakouska, ale také na Balkán. Pro přenos je často využívána právě česká soustava, kterou kvůli tomu v exponovaných hodinách protéká až 3500 megawattů elektřiny, to znamená více než trojnásobek obvyklého množství. Přesně to jsou kritické momenty.

Zároveň odborníci upozorňují i na další problém, který souvisí s transformací tuzemské energetiky. V současnosti je naše energetická dostatečně robustní, založená zejména na uhelných a jaderných zdrojích, které doplňují plynové a obnovitelné zdroje. Česká republika je zatím stále vývozcem elektrické energie. To se má však již v brzké době změnit.

Souvisí to s postupným odstavováním uhelných elektráren. Podle odborníků z ČEPS se začnou objevovat okamžiky, kdy nám začne chybět výkon na pokrytí spotřeby. V roce 2025 to může být podle našich výpočtů kolem dvaceti hodin ročně. Takové situace nastanou nejspíš v zimě, kdy je spotřeba nejvyšší. A pokud nevzniknou nové zdroje, tento problém se v následujících letech prohloubí, mohlo by jít o stovky hodin ročně. To už by se současná situace otočila a Česko by bylo závislé na dovozu elektřiny.

Proč se svět bojí blackoutu?

Několikrát již ve světě na různých místech k blackoutům došlo. Doposud největší blackout zažila Indie v roce 2012 – dva dny bylo bez proudu více než 600 milionů obyvatel. K rozsáhlým blackoutům došlo v minulosti také například v Indonésii, Pákistánu, Bangladéši, Turecku či Brazílii, ve všech případech případech byly postiženy desítky milionů lidí. Nelze však opomenout třeba blackout v severovýchodní části USA v roce 2003, kdy se ocitlo bez elektřiny 55 milionů lidí na 60 hodin. Kromě nevyčíslitelných finančních ztrát dochází během blackoutu ke zvýšené kriminální činnosti a rabování.

Jestliže bylo doposud riziko blackoutu výrazně vyšší zejména v rozvojovém světě, odborníci varují, že kvůli zvyšující se poptávce po energii a současně probíhající transformaci energetiky kvůli snižování emisí prudce roste riziko blackoutu i v Evropě.

Nedávno se již dokonce Evropa ocitla doslova na okraji propasti. Zřejmě nejvážnější byla situace 8. ledna 2021, kdy střední a západní Evropa nedisponovala dostatečným množstvím elektrické energie a záchrana měl přijít z Balkánu. Jenže dodávky z Balkánu selhaly kvůli neočekávaným poruchám, mimo jiné kvůli kolizi elektrárny v Rumunsku. Sdružení evropských provozovatelů přenosových soustav vydalo třetí ze čtyř stupňů varování. Naštěstí se riziko povedlo díky spolupráci provozovatelů přenosových soustav a rychlému zapojení zdrojů na různých místech Evropy zažehnat.

Vyhráno ale zdaleka není zejména kvůli plánovanému odstavování jaderných a uhelných zdrojů v Německu. Dnes uhlí společně s jadernou energií tvoří v Německu stále přibližně polovinu výroby elektřiny, zejména v zimě jejich podíl ještě roste. Obavy panují již z letošní zimy, ale zejména ze zimy na přelomu let 2022 a 2023. Na možné problémy s nedostatkem rezervního výkonu v soustavě pro zimu 2022/2023 upozorňuje ve své zprávě i německý síťový regulátor Bundesnetzagentur.