Německo, evropská laboratoř zelené tranzice, dospělo do očekávané energetické krize. Odběratelé elektřiny mají být finančně závislí na tom, aby fungovali přednostně, když svítí slunce a fouká vítr. To ale znamená ekonomickou likvidaci průmyslu.
Letos opětovně zvolený europoslanec Luděk Niedermayer (za SPOLU), který má sice stranickou legitimaci kdysi středopravicové TOP 09, ale jistě by si zajistil skvělé funkce i u levicových Zelených, se nedávno znovu pustil do obhajoby občasných zdrojů energie (OZE). V Hospodářských novinách 13. srpna zveřejnil pod titulkem Jaderný sen za biliony: Proč může být nová elektrárna ekonomickou pastí článek s tvrdou kritikou rozhodnutí vlády nechat jihokorejskou společnost KHNP postavit nové jaderné bloky v ČR.
Na jaře 2022 oznámilo vedení koncernu VW, že spalovacím autům odzvonilo. Budoucnost je v největších elektromobilech s obří marží. V září 2024 koncern přiznává těžké ztráty, nevylučuje uzavření řady továren v Německu a propuštění až 110 tisíc lidí.
Významná část českého byznysového prostředí vyzvala premiéra Petra Fialu, aby jeho vláda rychle schválila tři strategické dokumenty, jejichž projednávání v polovině července odložila.
Nákup zadluženého plynovodu Net4Gas označil na konci loňského září ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela za strategickou investici. Nyní se ukazuje, že si vláda Petra Fialy s provozně mrtvým plynovodem koupila jen rostoucí dluhy.
Na tiskové konferenci vlády 17. července se ministr financí a vicepremiér vlády Zbyněk Stanjura (ODS) ostře vymezil proti tomu, že by Česká republika měl aplikovat systém nových emisních povolenek pod názvem ETS2.
