Vedení Evropské unie a v souladu s ním i podstatná část členských zemí ve snaze omezit emise oxidu uhličitého chce stigmatizované a penalizované uhlí postupně zcela nahradit výrobou elektřiny a tepla ze zemního plynu.
V pátek 17. ledna před půlnocí slyšením kancléře Olafa Scholze (SPD) fakticky skončila činnost zvláštního vyšetřovacího výboru německého parlamentu na téma ukončení činnosti jaderných elektráren v Německu v kontextu energetické krize po ruském vpádu na Ukrajinu.
Německem, donedávna ekonomicky a technicky nejvyspělejší zemí EU, obchází strašidlo kolapsu energetické sítě, „blackoutu“. Jeho předzvěstí se stává „brownout“, tedy lokální výpadky sítě jako nový pojem doprovázející německou „dunkelflaute“.
Poté, co členské země Evropské unie v roce 2022 hlasovaly pro zákaz výroby a prodeje aut se spalovacími motory, nyní se pod dojmem těžké krize automobilového průmyslu některé snaží odvrátit to, co zavinily: brzký kolaps klíčového sektoru ekonomiky.
Na 60 milionů oprávněných voličů v Německu jen s omezenými nadějemi vzhlíží k předčasným parlamentním volbám, které by 23. února měly nově nastavit směr pro vyvedení země z hospodářské recese, která nabývá hrozivé formy dlouholetého úpadku.
I když ekonomika v Česku se potácí kolem černé nuly a v Německu i Rakousku podruhé po loňsku i letos nastoupila recese, je to jen ticho před bouří.
