Živelný odchod od uhlí by v Česku vytvořil kritický dominový efekt, který by měl vliv na energetickou bezpečnost země, na průmysl i na domácnosti. V rozhovoru pro Echo24 to řekl energetický expert Jan Vondráš z analytické společnosti Invicta Bohemica.

Německo projevilo solidaritu, když po uzavření kohoutků s ruským plynem začalo nakupovat do zásoby v té době extra drahý neruský plyn. Podle Němců z toho pak unijní státy těžily a pomohlo to k zabezpečení dodávek a stabilizaci cen. Není to ale zadarmo.

V příštích deseti letech bude potřeba investovat 476 miliard korun do rozvoje elektrické infrastruktury. Alespoň podle odhadů Českého sdružení regulovaných elektronických společností, které sdružují velké distributory energií jako ČEZ či ČEPS.

„Když se to hýbe, zdaň to. Když se to dál hýbe, reguluj to. Když se to přestane hýbat, dotuj to.“ Známým citátem mířil v 80. letech prezident USA Ronald Reagan na předchozí vládu. Ale popsal dnešní energetickou politiku.

Ministři energetiky a životního prostředí členských zemí skupiny vyspělých ekonomik G7 se zavázali, že do roku 2035 postupně ukončí výrobu elektřiny z uhlí.

„Pro nás je zásadní, aby byl odchod od uhlí řízený a aby nedošlo k živelnému vypnutí uhelných elektráren v krátkém časovém úseku,“ uvedl v rozhovoru pro HN předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.

Jaderný tendr není dobré řešení. Vhodnější by byla přímá mezivládní dohoda na výstavbu jaderných bloků, tak jak to řeší Poláci, soudí expremiér Mirek Topolánek.

Pokud skončí uhelné elektrárny kvůli ztrátám ještě před koncem této dekády, skončí i těžba hnědého uhlí. Do problémů to dostane teplárny, protože jejich přestavba na náhradní paliva vázne kvůli neschválené investiční podpoře.

Urychlené uzavírání uhelných elektráren v Česku dodávky energií neohrozí, výrazně se však projeví v cenách. Jejich růst navíc povede k dalšímu utahování v hospodářském rozvoji. Shodli se na tom účastníci diskuse týdeníku Euro věnované dekarbonizaci energetiky.

Spekulativní emisní povolenky téměř dosáhly svého cíle, tedy zničení uhelné energetiky. Problémem ČR je, že nemáme reálnou náhradu. V příštím roce parlamentních voleb nás asi čeká těžká krize, nejen energetická, napsal v komentáři pro Seznam Médium tiskový mluvčí Think Tanku Realistická energetika a ekologie Milan Smutný.

Majitel skupiny Sev.en Česká energie Pavel Tykač varuje, že své dva uhelné lomy a dvě elektrárny v severních Čechách zavře už příští rok. Zaměstnává v nich tři tisíce lidí a pokrývá skoro 15 procent domácí spotřeby proudu.

Českou energetiku ovládá nejistota, stále nevíme, co bude po konci uhlí, který můžou navíc ceny povolenek velmi urychlit. Solární boom stačit nebude, napsal v komentáři pro server Seznam Zprávy manažer energetické skupiny Sev.en Miroslav Lopour.

Německá energetická revoluce zatím nevede ke kýženým cílům. I přes obrovské náklady Energiewende patří Němci pořád k těm větším evropským producentům skleníkových plynů.

Až o čtyři miliardy kubíků ročně bude muset Česko navýšit dovoz zemního plynu, aby jím nahradilo ve výrobě elektřiny a tepla končící uhlí. V rozhovoru pro Právo na to upozornil odborník na plynárenství Vratislav Ludvík.

Česko čelí riziku, jež si zatím nechce přiznat. Drahá elektřina může ničit průmysl, srážet ekonomiku a nahlodávat sociální smír. Analýzy cenových dopadů Green Dealu chybějí, znovu se ozývá volání po cenové regulaci.

Kdysi zkratka ČEZ znamenala České energetické závody, nyní Čistá energie zítřka. A šéf firmy Daniel Beneš potvrzuje, že jiná než zelená cesta nepřipadá v úvahu. Připouští ale, že zvolená rychlost dekarbonizace byla možná přehnaná.

Návrh ERÚ na zvýšení regulovaných poplatků za energie vyvolal poprask mezi průmyslníky. Zdražení elektřiny dopadá hlavně na velké spotřebitele. Seznam Zprávy zjišťovaly, jak by problém řešily jednotlivé politické strany.

Výstavba nových jaderných zdrojů je riziková a může se prodražit, budování bezemisní energetiky nás ale přijde draho tak jako tak. Politici by to měli přiznat, říká zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

Energetický regulační úřad zveřejnil návrh na růst regulovaných poplatků pro spotřebitele energií. Vyvolalo to poprask, hlavně kvůli elektřině. Padly naděje, že s koncem krize nám energie pěkně zlevní.